Expert

Překvapivá zbraň na Alzheimerovu chorobu: Mobil!

Řadu let se věci přou, zda jsou mobilní telefony zdraví škodlivé, nebo nejsou. Nedávná rozsáhlá studie švédských vědců tvrdí, že dlouhodobé používání mobilů může vést k rakovině. Ale mohly by být mobily lidskému zdraví i prospěšné? Vědci z univerzity v americké Tampě jsou přesvědčeni, že ano.

Novodobá metla starších lidí, Alzheimerova choroba, je neurodegenerativní onemocnění mozku, při kterém dochází k postupné demenci. V současné době není známa příčina jejího vzniku, z neuropatologických nálezů se však alespoň již ví, jak nemoc probíhá. Změny postupně působí rozpad nervových vláken a nervových buněk. Alzheimerovou chorobou se mění také látková činnost mozku. V současnosti trpí celá čtvrtina lidí, starších 85 let, demencí. Alzheimerova nemoc se na tomto čísle podílí z více než poloviny. Ve věku nad 65 trpí touto nemocí každý dvacátý člověk. Ovšem není výjimkou, že choroba postihne i mladší osoby.

Devět měsíců pod anténou

Léčba pro tuto nemoc se zatím marně hledá, ale američtí vědci jí jsou možná na stopě. A málokdo by asi čekal, že by touto zbraní mohl být mobilní telefon. Jak totiž ukázaly laboratorní testy na myších, rádiové záření z mobilních telefonů pravděpodobně brání tomu, aby mozek této chorobě podlehl. A nejen to, záření dokáže zmírnit průběh již propuklé nemoci.
Zkoumaným myším byl jejich mozek geneticky pozměněn tak, aby se vněm vytvářely usazeniny beta-amyloidu, které jsou pro Alzheimerovu chorobu typické. Myši byly poté umístěny poblíž antény, z níž vycházelo dvakrát denně po dobu jedné hodiny elektromagnetické záření o frekvenci 918 megaherzů. Celý test trval devět měsíců.

Mobilem k lepší paměti

Výsledky experimentu jsou více než zajímavé. Mladším myším jedincům se v mozku beta-amyloidové usazeniny neobjevily vůbec. Starším myším byl sice v mozku určité sedimenty objevily, ale bylo jich rozhodně méně, než vědci očekávali. Navíc starší myši nic neztratily na své výkonnosti, jejich mozek fungoval normálně. Pro kontrolu byly záření vystaveny i myši, do jejichž mozků se nijak nezasahovalo. I zde došlo k překvapení – po skončení pokusu se jim rapidně zlepšila paměť.
Závěry studie jsou optimistické: „Již brzy by mohla být tato nová metoda k léčení Alzheimerovy nemoci odzkoušena na lidech.“ Nebylo by to od věci, vždyť počet onemocnění touto chorobou neustále vzrůstá. Podle odhadu trpělo touto nemocí v roce 2000 kolem 25 milionů lidí na světě, v roce 2009 již 40 milionů. V České republice bojovalo s touto nemocí v roce 2000 zhruba 50–70 tisíc osob, v roce 2008 pak již 120 tisíc osob. Pokud nebude nalezena a zavedena účinná léčba, vědci odhadují, že do roku 2050 vzroste počet nemocných v celém světě čtyřnásobně.

Rizikové faktory pro vznik Alzheimerovy choroby

* věk – u lidí před 60. rokem věku se s nemocí setkáváme spíše vzácně, u lidí nad 85 let trpí chorobou každý pátý
* pohlaví – v tomto ohledu jsou ženy ohroženy o trochu více než muži
* genetické předpoklady – pokud nemocí trpí blízcí příbuzní, je riziko vzniku onemocnění 4x vyšší
* vzdělání – podle studie kanadských vědců člověk, který je ve vzdělávacím procesu více než 10 let, má 4× nižší pravděpodobnost výskytu nemoci.
* poranění hlavy – v anamnéze pacientů s touto nemocí se poranění hlavy vyskytuje 2× častěji (za poranění hlavy se považuje takové zranění, při kterém dojde ke ztrátě paměti nad 15 minut, častá jsou například u boxerů)
* deprese – starší lidé s depresí mají 3–4× větší riziko propuknutí choroby
* zdraví – vysoký krevní tlak, vysoká hladina cholesterolu, vysoké hladiny lipidů a cukrovka
* sklon k chronickým zánětům a infekcím
* sklon k metabolickým poruchám, např. cukrovka, zhoršení vnímavosti na ochranné hormony
nedostatek živin (z tohoto hlediska jsou cenné zejména aminokyseliny hovězího a telecího masa, vitaminy a minerály).