Mozek a omega - 3

Co možná nevíte o mozku?

Mozek tvoří miliardy nervových buněk, tzv. neuronů, z nichž každý je propojen s 1 000 až 10 000 dalších. Těmto spojením se říká synapse a slouží ke komunikaci mezi mozkovými buňkami. Ke své činnosti potřebuje mozek nepřetržitý přísun energie, protože ačkoli představuje pouhá 2 % tělesné hmotnosti, spotřebovává 20 % energetického příjmu.

Pro rozvoj a fungování mozku jsou velice důležité živiny, mj. kyseliny DHA a ALA a vitaminy skupiny B.
Podstatná část mozkových buněk vzniká během prvních tří měsíců nitroděložního vývoje. Při narození je počet neuronů v podstatě konečný, ale mozek se vyvíjí. „Nervový systém je mnohem citlivější než ostatní tkáně jak na působení škodlivých vlivů, tak na nedostatek základních živin, které ke svému vývoji potřebuje,“ říká dětská neuroložka MUDr. Alena Zumrová z Kliniky dětské neurologie pražské FN v Motole.



Mezi hlavní složky výživy, které mají přímý vliv na vývoj a růst mozku, tj. duševní vývoj, patří omega-3 nenasycené mastné kyseliny (kyselina dokosahexaenová – DHA, kyselina alfa-linolenová – ALA) a vitaminy skupiny B. O nenasycené mastné kyselině DHA můžeme říci, že je pro mozek tím, čím je pro kosti vápník. Nenasycená mastná kyselina ALA zajišťuje pružnost jednotlivých nervových spojů. Díky dostatečnému obsahu omega-3 nenasycených mastných kyselin ve stravě se mozek a nervová soustava mohou rozvíjet snadněji – jsme pak pozornější, lépe se učíme a pamatujeme si. Omega-3 mastné kyseliny také podporují soustředění a je znám jejich příznivý vliv na hyperaktivní děti (syndrom ADHD) či na depresivní stavy. Vitaminy skupiny B společně přispívají ke správné výživě mozku, k dodávání energie, ale také přispívají k rychlému a bezpečnému přenosu informací mezi jednotlivými nervovými buňkami. Navíc jsou velmi důležité pro tvorbu samotných přenašečů nervových vzruchů (tzv. neurotransmiterů).

Zdrojem kyseliny omega-3 nenasycené mastné kyseliny DHA jsou zejména tučné ryby, které bychom podle doporučení odborníků měli jíst jednou až dvakrát týdně. „V našich zeměpisných šířkách ryby stále nepatří k nejoblíbenějším potravinám“ uvádí Jitka Tomešová, nutriční terapeutka poradenského centra Výživa dětí a dodává: „Z našich průzkumů vyplývá, že celých 69 % dětí jí ryby jen zřídka nebo vůbec.“ Údaje Českého statistického úřadu tyto informace potvrzují, průměrný Čech sní asi jen 5,5 kg rybího masa za rok. Nejlepšími zdroji omega-3 nenasycené mastné kyseliny ALA jsou oleje lisované ze semen, např. lněný, řepkový, sójový či olej z vlašských ořechů.

K nedostatku důležitých živin dochází také díky některým formám alternativního stravování spojeným s omezením výběru potravin (např. vegetariánství, makrobiotika, dělená strava). Tyto způsoby stravování skýtají řadu rizik, která často nejsou známa nebo je maminky neberou na vědomí. „Rodiny však mají tendenci alternativní způsoby stravování před lékařem tajit, takže se stanovení diagnózy stává oříškem“, řekla MUDr. Lenka Kejvalová, praktická dětská lékařka z Prahy.

Konzumace ryb a rybích produktů, stejně jako rostlinných olejů, je i přes doporučení odborníků stále nedostatečná, potřebné omega-3 nenasycené mastné kyseliny můžeme přijímat v podobě potravin obohacených o rybí olej. Co se týče nedostatečného příjmu vitaminů B a ALA, spíše než na vitaminové preparáty by se rodiče měli spoléhat na pestrou a vyváženou stravu a to i proto, že tělo dokáže vitaminy přímo z potravin využít mnohem snadněji.

Více informací na www.vyzivadeti.cz nebo na bezplatné infolince poradenského centra Výživa dětí

Autorka: MUDr. Lenka Kejvalová, praktická dětská lékařka z