Je skvělé vyhrát, přetěžké je vyhrávat

jak se trénuje rychlost

22.03.2009 16:03

 

Jak se trénuje rychlost...

detiramssauPři sledování sprinterských závodů v rámci Světového poháru v Düsseldorfu jsem si vzpomněl na zajímavý článek z týdeníku Reflex. Jeho autor Pavel Kovář zde diskutuje s Doc. Dovalilem o základních předpokladech rychlosti a o tom, jak trénink rozvíjející rychlost vypadá. Je to zajímavé čtení nejen pro ty, kteří se o sport zajímají, ale i pro ty, kteří trénují mládež či se i jinak věnují rozvoji sportu. Z těchto důvodů jsem si dovolil do naší rubriky Trenér tento více než zajímavý článek zařadit.


VĚČNÉ TAJEMSTVÍ TRÉNINKU

Sjezdařka Šárka Záhrobská či rychlobruslařka Martina Sáblíková jsou mistryněmi světa, protože nepochybně kvalitně trénují. Fotbalisté Sparty vydrží se silami proti Arsenalu v Lize mistrů sotva hodinu, poté herně ani kondičně nestačí, dostanou dva góly a na úspěch nemají nárok. Znamená to, že trénují nekvalitně?

Jarmila Kratochvílová věděla, proč se před nácvikem rychlosti rozcvičuje tři čtvrtě hodiny

Foto: ČTK

V čem spočívá tajemství tréninku? S touto základní otázkou jsem se vydal na fakultu tělesné výchovy a sportu UK za docentem PhDr. Josefem DOVALILEM (63), CSc., jehož knihu Výkon a trénink ve sportu (napsal ji s kolektivem) používají mnozí trenéři od atletiky až po zápas jako stálou profesní rukověť. Nejdříve mu však připomínám slova atletů na adresu současných ligových fotbalistů, jež zazněla nedávno v deníku Právo. "Největší rezervy hráčů vidím ve výbušnosti a dynamice," řekl Lukáš Vydra, kdysi půlkař, dnes kondiční trenér fotbalistů Baníku Ostrava. Ještě kritičtěji mluvil desetibojař Jiří Ryba, pečující o kondici týmu Mladé Boleslavi: "Hráči mají špatné pohybové návyky, celá kondiční příprava byla neefektivní a ubírala se špatným směrem. Rezervy jsou v síle i rychlosti."

 

VTÍPKY ŠKODÍ

Docenta Dovalila výroky nepřekvapily. Coby hokejový specialista zná atmosféru na tréninku kolektivního sportu. "Tady musí jít o racionální přístup a respektování všech zásad," začíná obšírně, ale hned je konkrétní: "Trénink rychlostních schopností vypadá pro neznalého pozorovatele jako poflakování. Je to totiž například deset sekund maximálně rychlého běhu, ale po něm musí následovat tří- až pětiminutová pauza. Jestliže takto trénuje osamocený atlet, nikdo se nad tak dlouhou přestávkou nepozastaví, ale na tréninku početného týmu se zdá být neúnosně dlouhá. Navíc je při takovém tréninku nutná naprostá koncentrace. Té však u týmu nelze dosáhnout, protože každou chvíli zazní v hloučku trénujících nějaký vtípek," míní Josef Dovalil. Umíme si to jistě představit, hráči si tak zpříjemňují nudný trénink. Docent Dovalil si vzápětí vybavuje historku z minulosti, jež objasňuje i nelehkou roli trenérů v takové situaci: "Když jednou Bukač a Neveselý zahájili rychlostní trénink hokejové reprezentace s takto dlouhými pauzami, vešel právě do haly místopředseda ČSTV. V tu chvíli jim došlo, že by se mu to nemuselo líbit, a proto přešli na trénink laktátový. Ten dává hráčům tak zabrat, že přímo padají únavou. Působí to efektně, přihlížející uznale a obdivně žasnou. S rychlostním tréninkem to ale nemá nic společného."

 

PROČ DLOUHÉ PAUZY?

Docent Dovalil zdůrazňuje další důležitou zásadu: rychlostní trénink má smysl pouze při hraniční intenzitě. "Té se dosáhne jen po dobu osmi až dvanácti sekund. Trvá-li déle, což se často stává a je to chyba, fyziologicky to neumožňuje dosažení skutečně nejvyšší rychlosti. Potřebné je i správné rozcvičení. Trenér Miroslav Kváč mi vyprávěl, že Jarmila Kratochvílová se před rychlostním tréninkem rozcvičovala tři čtvrtě hodiny. Jedině tak měl trénink význam. Dále je mylná představa, že třeba již po dvou týdnech práce na vylepšování rychlosti se objeví výsledky. Nic takového, jde o dlouhodobou záležitost."

 

Představuji si naše ligové fotbalisty, jak se před tréninkem tři čtvrtě hodiny rozcvičují, poté sprintují v hraniční intenzitě a ani trochu nevtipkují. Je to obrázek naprosto nereálný.

Šárka Záhrobská změnila po konzultaci na FTVS UK trénink a stala se mistryní světa

Foto: ARCHÍV ŠÁRKY ZÁHROBSKÉ

Ptám se, k čemu jsou dobré až pětiminutové pauzy po sprintu v trvání jen osmi až dvanácti sekund. "K obnově energetických zdrojů, které rychlost umožňují. Jde zejména o kreatinfosfát, látku umožňující ve svalech rychlý pohyb. Tato látka se při rychlém cvičení, sprintu, vyčerpá, a proto musí přijít pauza, v níž se zase obnoví. Pokud ale k jejímu obnovení nedojde, je rychlostní trénink neúčinný."

 

Je to tedy prosté. V té souvislosti je nutné zmínit, že mnozí sportovci potvrzují účinky umělého kreatinu jako sportovního doplňku, jenž jim zvětšuje energetické zásoby ve svalech a umožňuje větší a delší maximální výkon. Protiargument zní: Pozor, tyhle účinky nebyly dosud vědecky doloženy, a navíc proběhly nedávno bouřlivé debaty o prospěšnosti či škodlivosti kreatinu. Například český fotbalový trenér Zdeněk Zeman, působící v Itálii, jeho užívání považuje za doping.

 

IDEÁLNÍ VĚK: ŠKOLÁCI

Ale zpátky k rychlosti. Shodli jsme se s docentem Dovalilem na tom, že tahle složka výkonu českých sportovců není špičková, protože ve výbušnosti, temperamentu i fyzických dispozicích se nemůžeme rovnat jižanským etnikům či sportovcům černé pleti. Tuhle ztrátu vyrovnáváme v týmových sportech herní taktikou a myšlením. Proto se ptám, zda nelze chybějící vrozené dispozice pro rychlost vylepšit vhodným tréninkem, třeba již v dětství. Otázka mého hostitele zjevně potěšila. "Příznivé je v tomhle směru období kolem osmého a desátého věku a pak před pubertou, mezi dvanácti třinácti lety. Odhalily to výzkumy dětí, kterým se například dlouhodobě měřil běh na dvacet metrů. Tyhle děti dosud nesportovaly, nicméně růst jejich přirozené běžecké rychlosti byl ve zmíněných letech vyšší než jindy. Později ale rychlost klesla. Když se s takovým tréninkem vědomě začne v tomhle věku, využije se tak příznivých procesů v těle. A pokud má dítě ještě sportovní talent, neexistuje lepší výchozí situace ve sportovní kariéře."

Mary Pierceová z Francie nikdy netajila, že k obnově energie ve svalech jí slouží kreatinfosfát

Foto: ISIFA

Zajímá mě ještě definice sportovního talentu. "Jedna zní asi takto: Kdo přijde v dorosteneckém věku na atletické závody a bez tréninku uběhne stovku za jedenáct vteřin, takový jedinec je sportovní talent. Tréninkem se pak může ještě zlepšit. Kdo však zaběhne bez tréninku stovku za 11,6 i hůře, což platí o většině populace, u toho nelze později očekávat či předpokládat výrazné rychlostní zlepšení," konstatuje Josef Dovalil. Další otázka proto zní, zda tahle fakta znají trenéři, a to zejména mládeže. "Samozřejmě! Stačí otevřít jakoukoliv publikaci o tréninku. Tohle je známo desítky let, promítá se to v celé výuce na FTVS a objevuje při všech trenérských školeních."

 

TÝMOVÉ MYŠLENÍ

FTVS by tedy měla vychovávat nejkvalitnější trenéry, ale jak v praxi vidíme, na trenérských místech se hlavně uplatňují bývalí sportovci, kteří si dodatečně doplní vzdělání. O něm pak mnozí mluví s lehkým despektem. Dokládá to známý výrok Ivana Hlinky: "Nejsem doktor přes kličku doleva ..." Josef Dovalil se po citaci slavného hokejového trenéra usměje: "Na jedné straně mluvíme o pronikání vědy do sportu, ale na druhé straně je tu i empirie. Je to spojení rozumu i jisté trenérské invence, již nelze přesně definovat. Nabízí se analogie s divadlem. Jsou režiséři, kteří se po absolvování DAMU neuplatní, a jsou jiní, co přišli od ochotníků, ale mají talent a připraví skvělé představení."

 

Všeobecně se očekává, že trenér bude dobrým pedagogem, protože trénink není nic jiného než výuka. Protože znám řadu trenérů, jejichž počínání má s pedagogikou pramálo společného, ptám se, zdali tady nemá náš sport rovněž rezervy. "Vybavuji si trenéra Luďka Bukače, jak si pouštěl videozáznamy z utkání ruských hokejistů za trenéra Tichonova. Jejich hra vypadala na první pohled jako chaos, ale Luděk v ní objevil řád. Když se třeba jeden hráč vydal jistým směrem, ostatní se nějak pohybovali, ale když se tentýž hráč rozjel jinam, oni se nerozjeli otrocky podle tohoto schématu. Čili v jejich hře bylo týmové myšlení, někdy mírně intuitivní, ale většinou trenérem promyšlené a hráči dodržované. Ovšem k tomu je nutné hráče vést."

Martina Sáblíková míří za rychlobruslařskými úspěchy s přispěním nápadů trenéra Petra Nováka

Foto: PETR JEDINÁK

NEUMĚJÍ NAUČIT

Zajímá mě, jestli máme mezi trenéry dost osobností, které by tohle dokázaly. "Tady jsou asi nejvýstižnější odpovědí slova Karla Brücknera, jenž kdysi řekl: ,Neuznávám, když trenéři po utkání prohlašují: my jsme na to hráče upozorňovali. Tím přiznávají, že to hráče neumějí naučit a ani nevědí, jak je to mají naučit.´ Tato slova mohu potvrdit z vlastní zkušenosti, když na tiskovkách po zápasech hokejové ligy slyším trenéry či funkcionáře říkat: ,My jsme hráčům říkali, co mají hrát ...´ Jen říkat, to je ale málo. Trenér musí hledat a vybudovat celý systém cvičení a podmínek, jak své představy do výkonu a herního projevu hráčů dostat." Je tedy hodně smutné, že v našich profesionálních klubech pracují velmi slušně placení trenéři, kteří nejsou profesionálně na výši.

 

ZRYCHLUJE V ZATÁČCE

Za zcela opačné lze označit počínání rychlobruslařského trenéra Petra Nováka, jehož před dvěma lety znal málokdo. Pak se objevila jeho úspěšná skupina mladých závodníků z Vysočiny v čele s Martinou Sáblíkovou, dnes mistryní Evropy i světa a světovou rekordmankou, a všichni zírali. Ale nedosti na tom, trenér Novák před časem odhalil i jedno z tajemství úspěchů svých svěřenců. "Martina dělá delší skluz na rovince, tam jí stačí šest kroků, zatímco soupeřky jich potřebují osm. Ona pak ale dělá více kroků při přešlapování do zatáčky. Do ní vjíždí čtyřicetikilometrovou a vyjíždí nejmíň o kilometr vyšší rychlostí. V zatáčkách zrychluje. Tohle jsme vymysleli na tréninku společně s Martinou a ostatními závodníky," svěřil se nedávno trenér na obrazovce TV Nova. Není to úžasné tajemství tréninku? Příběh je zajímavý i tím, že české rychlobruslení bez přírodní, natož umělé dráhy obohatilo tento sport novým prvkem, když navíc jak na pražské FTVS UK, tak ani na olomoucké fakultě tělesné kultury nemá rychlobruslení žádné akademické odborníky.

 

MÉNĚ JE VÍCE

Přímo vzorový je pak příběh o propojení tréninku s úspěchem u lyžařky Šárky Záhrobské, letošní mistryně světa ve slalomu. Její osvícený otec i trenér v jedné osobě požádal před sezónou na FTVS UK o konzultace ohledně tréninku. "Řeč se točila hlavně kolem předsezónní přípravy. Když jsme rozebírali její náplň, dospěl jsem k závěru, že Šárka trénuje zbytečně moc," konstatuje docent Dovalil a snaží se mluvit co nejjednodušeji. "Navrhl jsem změnit dosavadní model, šest dní trénink a den volna, na tři dny tréninku a den volna. Pak jsme se věnovali náplni přípravy. Šárka ztrácela ve druhé polovině trati, a proto jsme se dohodli na vyšším podílu vytrvalostní tréninkové zátěže, na aerobním silovém tréninku, jaký dělají třeba hokejisté, kdy jsou v kruhovém tréninku v činnosti bez přestávky střídavě ruce, nohy i záda. Srdce je v zátěži jako při půlhodinovém běhu, pracuje více svalových skupin a nohy si občas odpočinou. Pan Záhrobský také angažoval fyzioterapeuta, jenž sledoval Šárčinu regeneraci.

Jestlipak vědí fotbalisté Sparty, že při nácviku rychlosti by neměli vtipkovat?

Foto: ČTK / RENÉ VOLFÍK

Fyzioterapie dokáže různými cvičeními, masážemi či vodními procedurami značně pomoci zotavení, takže únava rychle odezní a dostavuje se chuť do tréninku. Šárka dokonce po mistrovství světa říkala, že se znovu těší na letní přípravu."

 

POSTSKRIPTUM

Na první pohled může znít celý tento text až příliš odborně. Nicméně pravda je taková, že dnešní vrcholový sport vyžaduje jedině vědecký přístup. Proto by měla veřejnost stejně jako někteří sportovci i trenéři-empirici přehodnotit despekt, s jakým dosud často pohlížejí na "hopsologii", jinak řečeno sportovní vědu. Doufejme, že tak brzy učiní i trenéři sportující mládeže a dokáží racionálně využít dispozic dětí v oněch "sprinterských" školních letech, aby se Češi jednou nestali nejpomalejším sportovním národem.

Reflex 41/2007


| Autor: Daniel Baran | Vydáno dne 28. 10. 2007 | 7038 přečtení | Počet komentářů: 1 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek | Zdroj: Reflex Pavel Kovář

Kontakt

Jiří Urban

tuhykk@seznam.cz

OTROKOVICE
765 02 Česká republika
SKYPE: atleturban

+420 728 524 888 J.Urban
+420 776 641 857 J.Janoušek
+420 605 020 263 P.Gybas
+420 775 113 810 F.Tomášek
+420 775 627 572 Z.Plesarová
+420 604 840 836 M. Marčíková
+420 604 636 901 R.Novák
+420 608 224 946 F.Uhlík

Vyhledávání

SSCO --  Speed skating club Otrokovice

ZLÍNSKÝ KRAJ MĚSTO OTROKOVICE ČAS JISKRA

TOPlistTOPlist

 

© 2008 Všechna práva vyhrazena.

Vytvořeno službou Webnode