Někteří tažní ptáci se podle nové studie před náročnou cestou "dopují" takovou potravou, která zvyšuje jejich vytrvalost.
Tažní ptáci jespáci srostloprstí (Calidris pusilla) každoročně urazí asi 3000 km dlouhou cestu mezi letním domovem v kanadské Arktidě a pobřežím Jižní Ameriky, kde tráví zimu. Součástí jejich putování je i nepřerušovaný třídenní let na vodou. Cesta je tak náročná, že ji mladší nebo slabí jedinci vůbec nemusejí přežít. Jespáci se však na své cesty dobře adaptovali a pokles teploty v jejich tělech nastartuje hormonální změny, díky nimž se zvětší střeva a ptáci mohou konzumovat více potravy. Ptáci se na tah připravují také intenzivním poletováním, ale to ještě stále není všechno.
Nová studie ukázala, že na začátku cesty se jespáci na východním pobřeží Kanady doslova cpou drobnými korýši - tedy potravou bohatou na omega-3 mastné kyseliny, které se lidem doporučují jako prevence srdečních chorob. Jean-Michel Weber z University of Ottawa měl podezření, že tato strava zvyšuje vytrvalosti v letu. Svou teorii si nemohl ověřit přímo na jespácích, protože by nedokázal odfiltrovat vliv hormonálních a dalších faktorů. Místo nich experimentoval na hrabavých ptácích křepelech virginských (Colinus virginianus), kteří žádné migrační cesty nepodnikají. Zjistil, že dieta bohatá na omega-3 mastné kyseliny za šest týdnů zvýšila oxidační kapacitu ptačích svalů o neuvěřitelných 58 až 90 %.
Výsledky studie vycházejí v on-line verzi časopisu The Journal of Experimental Biology.
Mozek tvoří miliardy nervových buněk, tzv. neuronů, z nichž každý je propojen s 1 000 až 10 000 dalších. Těmto spojením se říká synapse a slouží ke komunikaci mezi mozkovými buňkami. Ke své činnosti potřebuje mozek nepřetržitý přísun energie, protože ačkoli představuje pouhá 2 % tělesné hmotnosti, spotřebovává 20 % energetického příjmu.
Pro rozvoj a fungování mozku jsou velice důležité živiny, mj. kyseliny DHA a ALA a vitaminy skupiny B.
Podstatná část mozkových buněk vzniká během prvních tří měsíců nitroděložního vývoje. Při narození je počet neuronů v podstatě konečný, ale mozek se vyvíjí. „Nervový systém je mnohem citlivější než ostatní tkáně jak na působení škodlivých vlivů, tak na nedostatek základních živin, které ke svému vývoji potřebuje,“ říká dětská neuroložka MUDr. Alena Zumrová z Kliniky dětské neurologie pražské FN v Motole.
Mezi hlavní složky výživy, které mají přímý vliv na vývoj a růst mozku, tj. duševní vývoj, patří omega-3 nenasycené mastné kyseliny (kyselina dokosahexaenová – DHA, kyselina alfa-linolenová – ALA) a vitaminy skupiny B. O nenasycené mastné kyselině DHA můžeme říci, že je pro mozek tím, čím je pro kosti vápník. Nenasycená mastná kyselina ALA zajišťuje pružnost jednotlivých nervových spojů. Díky dostatečnému obsahu omega-3 nenasycených mastných kyselin ve stravě se mozek a nervová soustava mohou rozvíjet snadněji – jsme pak pozornější, lépe se učíme a pamatujeme si. Omega-3 mastné kyseliny také podporují soustředění a je znám jejich příznivý vliv na hyperaktivní děti (syndrom ADHD) či na depresivní stavy. Vitaminy skupiny B společně přispívají ke správné výživě mozku, k dodávání energie, ale také přispívají k rychlému a bezpečnému přenosu informací mezi jednotlivými nervovými buňkami. Navíc jsou velmi důležité pro tvorbu samotných přenašečů nervových vzruchů (tzv. neurotransmiterů).
Zdrojem kyseliny omega-3 nenasycené mastné kyseliny DHA jsou zejména tučné ryby, které bychom podle doporučení odborníků měli jíst jednou až dvakrát týdně. „V našich zeměpisných šířkách ryby stále nepatří k nejoblíbenějším potravinám“ uvádí Jitka Tomešová, nutriční terapeutka poradenského centra Výživa dětí a dodává: „Z našich průzkumů vyplývá, že celých 69 % dětí jí ryby jen zřídka nebo vůbec.“ Údaje Českého statistického úřadu tyto informace potvrzují, průměrný Čech sní asi jen 5,5 kg rybího masa za rok. Nejlepšími zdroji omega-3 nenasycené mastné kyseliny ALA jsou oleje lisované ze semen, např. lněný, řepkový, sójový či olej z vlašských ořechů.
K nedostatku důležitých živin dochází také díky některým formám alternativního stravování spojeným s omezením výběru potravin (např. vegetariánství, makrobiotika, dělená strava). Tyto způsoby stravování skýtají řadu rizik, která často nejsou známa nebo je maminky neberou na vědomí. „Rodiny však mají tendenci alternativní způsoby stravování před lékařem tajit, takže se stanovení diagnózy stává oříškem“, řekla MUDr. Lenka Kejvalová, praktická dětská lékařka z Prahy.
Konzumace ryb a rybích produktů, stejně jako rostlinných olejů, je i přes doporučení odborníků stále nedostatečná, potřebné omega-3 nenasycené mastné kyseliny můžeme přijímat v podobě potravin obohacených o rybí olej. Co se týče nedostatečného příjmu vitaminů B a ALA, spíše než na vitaminové preparáty by se rodiče měli spoléhat na pestrou a vyváženou stravu a to i proto, že tělo dokáže vitaminy přímo z potravin využít mnohem snadněji.
Více informací na www.vyzivadeti.cz nebo na bezplatné infolince poradenského centra Výživa dětí
Autorka: MUDr. Lenka Kejvalová, praktická dětská lékařka z Prahy
Jiří Urban
OTROKOVICE
MASTERS - veteráni
+420 728 524 888 J.Urban
+420 703 535 060 J.Janoušek
+420 775 627 572 Z.Plesarová
+420 608 224 946 F.Uhlík
předseda atletického oddílu
+420 605 155 155 A.Prudký
místopředseda
+420 605 410 260 P.Beznoska
OTROKOVICE
Vytvořeno službou Webnode